Historie SDH Hrochův Týnec

Jako o dobrém pomocníku, ale zlém pánovi znaly generace již ve starověkém Římě a Řecku. Uvádí se, že ve 3 Století před Kristem sestrojil matematik Ktésibus první stříkačku. Další zprávy z roku 21 před Kristem uvádějí, že v Římě bylo pro boj s ohněm vycvičeno 600 otroků, a protože tento počet nedostačoval, zvýšil ho císař Augustus na 7000 mužů... Tak bychom mohli pokračovat, my se však zaměříme na náš hasičský sbor.

"Hasičský sbor zřizuje se v Hrochově Týnci, o zařízení jeho pečuje ponejvíce purkmistr p. Vacek, pak p. Douda, Vambera a Poslušný. Lze očekávati, že pomocí občanstva sbor co nejdříve čestně působiti začne. Aby pro sbor skutečně jen osvědčené a praktické potřeby zakoupeny byly, podnikl komitét okružní cestu po všech okolních hasičských sborech, aby osobně se o jejich zařízení přesvědčil a dle nabytých zkušeností jednali. Ku cvičení nově se zřizujícího SDH v Hrochově Týnci povolán jest cvičitel p. Fr. Vilímek, bývalý pražský a vídeňský nadhasič, jenž nyní v Heřmanově Městci cvičí."
(Český hasič č.7 z 10.2.1879)

A co se o založení sboru dočteme v kronice:

Na základě Zemského zákona z 25. května 1876 vyzval i Obecní úřad v Hrochově Týnci, aby se občané sešli dne 6.1.1879 a založili Sbor dobrovolných hasičů. Vyzvání bylo přijato příznivě, na schůzi byl zvolen prozatimní výbor ve složení: starosta Čeněk VACEK a dále pak Jan BAKEŠ, Josef DVOŘÁK, Jan DOUDA, František POSLUŠNÝ a František VYSKOČIL. Tento také vykonal všechny předběžné práce, sestavil dnem 20. března 1879 stanovy o 32 paragrafech a získal další příznivce sboru. 20. června 1879 na Valné hromadě zvolili za: předsedu sboru Jana A. BAKEŠE, velitelem Jana DOUDU, náměstkem Františka VAMBERU, jednatelem Františka VACKA. Do výboru byl dále zvolem Karel BERAN, František TRKAL, Antoním KACAFÍREK a Karel KADLEC. Z přispívajících členů Josef DVOŘÁK a František VAŇEK. Starostou sboru byl zvolen Čeněk VACEK. Sbor byl povolen usnesením slavného c.k. místodržitelství dne 17. září 1879 pod číslem 52 884. První slib se konal 25. ledna 1880. téhož roku dostal sbor od starosty obce p. J. REISICHA prapor, který byl vysvěcen v září 1880. (Více podrobností se ke svěcení nedochovalo). Sbor dostal do vínku od obce jednu velkou lejtu, jednu malou voznici s dřevěným kbelíkem, 3 háky na bourání a 17 košíků na nošení vody. Všechno ostatní bylo sešlé, proto v prvním roce svého trvání koupil sbor čtyřkolovou dvouspřežní stříkačku a také ostatní mrtvé hasičské potřeby. První zmínka o hasícím náčiní zdejší obce je v účtech již roku 1748, ale výkaz hasícího nářadí se v obecním inventáři objevuje až r. 1754. Je tam napsáno: "Pro příhodu, čemuž Pán Bůh uchovej, kdyby oheň se někde vyskytl, má obec 1 hák se třemi štanglemi a jeden hák se dvěma štanglemi." Roku 1760 bylo nařízeno, aby obce k hašení ohně měly kádě, stříkačky a konve. Hrochův Týnec si nějaké opatřil a v zápise dále je že: "není nic tak tvrdého, čeho by čas neobměkčil a nic tak silného, čehož by nezlámal." A proto " to náčiní během času sešlo". Z Věstníku č 12 z 24.6.1889 se můžeme dočíst toto: "V Hrochově Týnci v roce 1888 sbor dobrovolných hasičů vyvíjel činnost potěšitelnou. Čítal 73 členů, z nichž bylo 36 činných. Tyto měli řadu cvičení, která se hojnému účastenství těšila. Pořádaly se přednášky, které měl místní lékař dr. ORT o nahodilých poraněních při požárech a poskytování první pomoci dřive, než pomoc lékařská přichvátá. Sbor přispěl na stavbu Národního divadla v Praze částkou 10 zlatých, což činilo polovinu výtěžku ze spolkového plesu."

(zpracoval Bohuslav Kyšperka)